Meče, Šavle, Kordy

Počet produktů: 1
Meče, Šavle, Kordy

Meče, Šavle, Kordy....V této kategorii najdete sortiment, který ješte do nedávné doby sloužil jako obranný a...

Více

Podkategorie

  • Jedno a půl ruční meče

    Jedno a půl ruční meče"Dlouhý meč" je typ meče, který se používal v Evropě od 14. století (nálezy datované 1350). Původní název používaný ve střední Evropě (v německy mluvících zemích) je Langschwert („dlouhý meč“). Dnes je běžně používaným názvem jedenapůlruční meč. Jedenapůlruční meč byl vyvinut pro potřeby pěších bojovníků, kteří neměli štít a proto mohli svou zbraň uchopit oběma rukama a tak zesílit razanci všech pohybů a úderů.

  • Jednoruční meče

    Jednoruční meče"Jednoruční meč / krátký meč" je označení pro meč, který je držen a používán jednou rukou a je kratší než 1 metr. Jeho základní výhodou byl fakt, že je lehký a při boji s ním může bojovník držet v druhé ruce štít, nebo druhý meč.

  • Keltské - římské meče

    Keltské - římské meče -Keltské a germánské meče -V době laténské zdokonalili Keltové kovářské techniky a proběhla u nich první dělba práce v hutnictví. To jim umožnilo zvýšit jejich produkci a stát se tak, co se výroby mečů týče, supervelmocí. V tomto období se zcela upustilo od zdobení a meč byl zcela podřízen své funkci jako zbraně. Délka keltských mečů se pohybovala v rozmezí 70 a 90 centimetrů.Římské mečeObrovský zlom v kvalitě a v systému využívání mečů nastal ve starověkém Římě, kde začaly být poprvé v historii vyráběny nejen velmi kvalitní meče, ale začalo být rozlišováno i jejich užití. To umožnilo vyrábět jiné meče pro pěchotu a jiné pro jezdectvo. Římská pěchota využívala meče gladius a jezdectvo pak spathy. Takto přizpůsobené meče, tvořily z římských vojsk nejlépe vyzbrojené vojenské oddíly své doby. Tyto meče i způsob jejich dělení, výroby a ovládání přijali, prakticky beze změn Frankové a jejich používání zůstalo dominantní prakticky až do 6. století

  • Obouruční meče

    Obouruční mečeObouruční meč nebo také dvouruční meč je mohutná sečná a bodná zbraň, používaná v období pozdního středověku a raného novověku. Tyto meče se používaly většinou jako výzbroj strážců význačných osob. Meče tohoto typu se začaly objevovat v druhé polovině 15. století. Jejich čepel dosahovala délky od 1 až po 1,3 metru, délka jílce se pohybovala okolo 45 cm, takže celý meč dosahoval délek od 1,5 do 1,8 metru.

  • Rapíry - kordy

    Rapíry - kordyKord Kord je chladná poboční bodná zbraň, která se vyvinula z pozdních typů bodných mečů. Se svou štíhlou a dlouhou čepelí postupně vytlačoval mohutnější meče. Když už ruka nebyla chráněna železnou rukavicí (aby mohla snáze stisknout spoušť palné zbraně, chránil ji koš ze železných úponků. Kromě šlechtických kordů, které se postupně vyvíjejí v subtilnější soubojový rapír, probíhá souběžně vývoj kordu jako vojenské zbraně. Šerm kordem je jednou z disciplín sportovním šermu. Na rozdíl od fleretu či šavle je u kordu platnou zásahovou plochou celé tělo šermíře Kordy se dají rozdělit podle čepele na kordy: s trojsečnou, dvojsečnou a jednosečnou čepelí.

  • Tesáky - šavle - Katzbalger - sax - Scramasax

    Tesáky - šavle - Katzbalger - sax - Scramasax -Tesák Tesák také řečeno Falchion či Malchus je jedna ze sečných zbraní které se používali už od vrcholného středověku až po renezanci. Ve středověku ho používali kupci ke své obraně a také byl často používán lapky a lupiči. Lovecký tesák Tesák neboli lovecký tesák je zhruba 4 cm široká a 45 až 60 cm dlouhá jednosečná chladná zbraň, která se používá v myslivosti. Jeho největší rozšířená bylo v 17. a 19. století.Šavle Šavle je sečná zbraň obvykle zakřiveného tvaru s ostřím na jedné straně, může ale být i přímá a oboustranná. V historii byla velmi oblíbená a užívaná od středověku až po začátek 20. století. V Evropě se poprvé objevila v 10. století s příchodem Maďarů. Velmi rozšířená byla v 19. století v době napoleonských válek.Katzbalger Katzbalger byl krátký meč, doplňující v 15. a 16. století výzbroj německých a švýcarských landsknechtů. Dvousečná čepel byla široká a přímá, dlouhá přibližně 60 cm a široká 4 až 5 cm, jílec rozšiřující se nahoru k široké hlavici. Charakteristická záštita měla tvar ležatého písmene „S“.Název „Katzbalger“ byl odvozen ze staroněmeckého „katzbalgen“, kde „katz“ je kočka a „balgen“ rvát se, tedy kočičí rvačka. Snad to odráží způsob boje s tímto mečem, který měl už z podstaty této zbraně k elegantnímu šermu daleko.

  • Vikingské meče

    Vikingské mečeVikingské meče V 6. století se v Evropě začal prosazovat, nový a z hlediska boje přelomový typ meče. S tímto novým pojetím mečů přišli Vikingové. Tyto meče se směrem k hrotu zužovaly, to snížilo hmotnost meče. Čepel byla zakončena tupou špicí, proto tyto meče byly výhradně sečnou zbraní. Vhodnější tvar a snížená hmotnost, výrazně usnadnily ovládání meče.Meče vikinské éry (do 11. století) se podle tvaru čepele klasifikují většinou podle Petersenovy typologie (26 typů v 9 hlavních kategoriích I až IX). Na klasifikaci mečů od 11. století se používá většinou Oakeshottova typologie (24 typů čepelí v 13 kategoriích X až XXII). Dalším způsobem klasifikace mečů je klasifikace podle tvaru jílce, záštity a hlavice.

  • Renesanční meče

    Renesanční meče